Komunikační léčebná kúra

kura kura kura kura kura kura

Češi často své osobní radosti a strasti řeší na veřejnosti

Praha, 8. února 2012, Mobilní telefony nabouraly naše soukromí nejen sami o sobě. Jsme díky nim kdykoli k zastižení, nosíme je stále u sebe a tak nám do našeho soukromí může telefonátem vstoupit kdokoli a kdykoli. Mobilní telefony nás navíc, někdy nechtěně, nutí řešit ryze osobní záležitosti na veřejnosti, v restauraci v prostředcích hromadné dopravy apod. Zveme tak do svého života i další účastníky.        

Češi často své osobní radosti a strasti řeší na veřejnosti

„Lidé potřebují vzory pro své jednání. Tím porevolučním se stala radost z toho, že všechno je dovoleno. Vnitřní morální principy se postupně posunuly až k bodu velmi nízké sebereflexe vzhledem k ostatním lidem. Právě hlasité telefonování na veřejnosti je jedním z nejviditelnějších znaků této hrdé sebestřednosti,“ říká socioložka Ivana Marcinová.

„Mobilní etiketa“ je již ustálený pojem a pro nevhodné soukromé telefonování v prostředcích MHD se podle internetového slovníku Čeština 2.0, který zaznamenává nová hovorová slova, vžilo označení „tramrádio“. Přesná definice zní „hodně hlasitý hovor do mobilu v tramvaji, který svou intenzitou ruší a otráví všechny okolo“.

Místem, kde můžeme bez ostychu, bezpečně a dlouze hovořit se svými blízkými, zůstává domov. S pevnou linkou anebo internetovým připojením. Délka hovoru a náklady na něj, kvalita přenosu hlasu jsou v porovnání mezi mobilní a pevnou neporovnatelné. Dnešní přístroje pro pevnou telefonii jako ty od německého Gigasetu nás neomezují v pohodlí, jsou bezdrátové, mají dlouhou výdrž baterie a na rozdíl od mobilních telefonů emitují minimální množství záření.

První příležitostí vyzkoušet, jaký je rozdíl mezi dlouhým hovorem s mobilem a pevnou linkou / VoIP bude určitě svátek sv. Valentýna, Mezinárodní den žen, 1. května, nebo Den matek, ty si navíc zaslouží nejen minimálně telefonát od svých potomků, ale třeba i nový telefon, aby ony mohly volat jim. Co třeba Gigaset C610. Ženy v bílém provedení a muži v černém.     

Anketa

Věříte, že lze spočítat hodnotu PR pro byznys?

54%
Ano
46%
Ne

Sloupek

Leaders voice

Martin Jiránek
Martin Jiránek jiranek@prklinika.cz

PRavítko objektivity

Mám tu před sebou sedm různých časopisů. Fotky na obálkách lákají k prolistování. Raději je otáčím zadní stranou vzhůru a teď vidím, že je zde ještě větší obrázek.Přecházím editorialy, obsah a jdu rovnou k první reportáži. Úvodní nejlepší reportáž mě baví, ale to už mi zvědavost nedá a dívám se na stranu sedmnáct, kde je rozhovor. Pak se směju názorům čtenářů a jsem zpátky u poslední strany s obrázkem. Zvažuji založit vlastní časopis a přemýšlím, jak to udělat jinak než u předtím prolistovaných časopisů. Usínám s představou originálních rubrik a možností zapojení čtenářů. Najednou vyskočím z postele a zapínám počítač. Nový soubor nazývám časopis a píšu do něj: časopis se bude jmenovat pravítko objektivity. Najednou jako bych měl v hlavě divadelní představení na tohle téma. Herci se překřikují, každý má ten nejlepší nápad na nové téma. Myslím na slavné Čechy i světové hrdiny. Pak už to mám skoro celé rozepsané do dvanácti bodů. Ráno odnáším koncept do vydavatelství. Jsou nadšeni a dávají mi první zálohu. Usedám k počítači a píšu editorial. Reportáž udělám raději sám kvůli objektivitě. Na zadní straně je reklama, která ukazuje na pravítku objektivity nulu. Přemýšlím kolik dám editorialu.

Pokračování...

Dlouho neváhám a píšu sto procent. Časopis je připraven k vydání. Volá mi dívka z PR agentury. Ptá se, jestli zařadím jejího klienta do rubriky - slovo managera. Dávám jí dvacet procent na pravítku a ona souhlasí. Volám vlastním komentátorům. Každý chce sto procent, ale to dát nemůžu. Nakonec si píšu většinu příspěvků sám, ale jak o tom vím málo, musím uznat, že plný počet už si asi nezasloužím. Volám nejlepšímu komentátorovi a dávám mu plnou stovku. Z toho kompromisu se vyzpovídám v příštím editorialu. Zakládám rubriku pozitivních zpráv a tam vkládám velký sloupec známých osob, které slaví v daném týdnu narozeniny. Pak se podívám do kalendáře. Vánoce za tři týdny. Celé jedno vydání se bude věnovat vánočním dárkům. Líbí se mi anketa nejlepší dárek. Vyhrává jízdní kolo. Představuji si starší čtenáře. Pro ně to nejlepší dárek nebude. Pak se zvedám ze židle a sleduji dav na ulici. Beru pravítko do ruky a zlomené ho házím do davu s barevnými balíčky v popsaných taškách...

Filosofie
PR kliniky

Filosofie PR Kliniky
„Když v žilách koluje proud krve, necháme jej plynout přes srdce, ušní a ústní dutiny, mozek a jeho zákoutí...“